Jak bys definoval rapovou scénu, ve které se pohybuješ?

Možná bych to ani nenazval scénou, dost těžko se vymezuje. Nezávislý rap je extrémně široký a rozmanitý. Dělá to v dnešní době hrozně moc lidí a každý zní trochu jinak – někdo stylem napodobuje mainstream, někdo naopak dělá naprosté odnože rapu.

V tom je to vlastně krásné, člověk může dělat téměř cokoliv, jakoukoliv fúzi, a může se to chytnout. Rap je na experimentaci perfektní, je takovým milostným vzkazem všem ostatním žánrům, nejenom rapu samotnému – každý si do něj zakomponuje své oblíbené zvuky, rytmy, nebo i frekvence. To na rapu miluji, může se vlastně zkoušet úplně všechno a každá věc má svoje místo.

Abster, vlastním jménem Martin Štěrba, se produkci věnuje zhruba 7 let. Minulý rok s raperem Malej Péťa a zpěvačkou eljel vydal album Krajina života, které je proloženo živými nástroji a zpěvem a často i jazzovými prvky. Kromě toho má na kontě další pět producentských alb a něco přes pět set beatů. S pražským rodákem Phillipskim momentálně připravuje novou rapovou desku.

Ale kvůli tomu je právě obtížné scénu nějak definovat, protože se vlastně skládá z hrozně moc sub-žánrů. Znám spoustu lidí, kteří jsou velmi inovativní a kterým bych přál, aby se dostali výš. Mezi tou masou se jednoduše ztratí. Většina z nás to ale nedělá kvůli nějaké slávě či penězům.

Myslíš, že je s dnešní technologií jednodušší dělat kvalitní věci?

Co se týče technologické stránky, je fajn, že člověk může teď dělat už něco opravdu kvalitního i s relativně malým množstvím vybavení. Programy jako FL Studio nebo Logic Pro jsou na to přímo dělané. Sám jsem nikdy nebyl v high-end studiu, nicméně i bez něj je člověk schopen udělat dobrý track s výbavou za pár desítek tisíc.

Kvalitní hudbu tak může dneska dělat víceméně kdokoliv u sebe v pokoji. Nejdůležitější je ale nějaký talent a zápal člověka. Na druhou stranu je však nutné říct, že studiové věci zní zkrátka lépe, pakliže ho obsluhuje šikovný člověk. Pro pořádný hudební počin bych volil studio, už jen to pro pocit kvality. Samozřejmě, úplně jiná věc je zase promo.

Je těžké dostat svoji tvorbu mezi lidi? Jsi odkázaný jen na sociální sítě?

Bohužel je to víceméně tak. Promo funguje vcelku stejně jako u známých interpretů, vlastně se to tlačí co nejvíc přes sociální sítě. Někdy to funguje lépe, někdy méně. Já jsem v tom osobně dost špatný, tudíž je super, když to ideálně dělá někdo za vás.

Nicméně, například i koncerty pomáhají ke zviditelnění, proto se snažíme naši hudbu ukázat na všech možných místech – jedná se zkrátka o takový koloběh. Spousta rapperů v zahraničí se třeba proslavila přes SoundCloud, ale to je hodně o štěstí.

Dá se produkcí uživit, pokud nejsi pod nějakým větším labelem či interpretem?

Určitě to jde. Já v té fázi ještě zdaleka nejsem, nicméně často prodávám mixy a beaty na různých internetových serverech. Pokud je člověk ochoten tomu věnovat hodně času a úsilí, tak to určitě nějaké ovoce přinese. Jde zkrátka o to, kolik toho umíš a jestli se jsi schopen prosadit. Samozřejmě ale hraje roli i to zmiňované promo.

Plánuji do budoucna svoji tvorbu více prodávat a časem se jí třeba začít i živit. Tím bych to asi sám pro sebe tak trochu vyhrál. Obecně je to v dnešní době podle mě daleko snazší než dřív, i přes širší konkurenci.

Už nějakou dobu děláš s Malým Péťou ze Shizzle Orchestry, dokonce jste vydali album. Jakou hudbu spolu děláte?

Na začátku roku 2021 jsem vydal menší jazz-rapové instrumentální album s kamarádem z kapely Marcel Gidote's Holy Crab, načež se mi Péťa ozval, protože ho můj zvuk zaujal. Od té doby spolu spolupracujeme. Odehráli jsme spoustu koncertů, vyšlo nám i album Krajina života, z čehož jsme vyrobili i hromadu CDček. Byl to pro mě velký krok do neznáma, ale řekl bych, že jsme se dobře sehráli.

Co se týče stylu, děláme takový alt rap – hlavně do trapových beatů, pokud možno s živými nástroji. Naše zpěvačka eljel většinou nazpívá nějaké vokály, přičemž Péťa do toho doplní svoje rýmy. Tracky mají často ponurou náladu, protože Petrovy texty hodně nabádají k zamyšlení nad životními otázkami.

Tomu víceméně odpovídá i naše publikum – poslouchají nás hodně lidi, co třeba rap ani nejedou, což mě vlastně trochu mrzí, jelikož já sám se považuji za rapového nadšence. Rozhodně si ale vážíme každého fanouška. Teď ale zkoušíme i něco nového, čistěji rapového, z čehož mám radost.

Co máš při tvorbě tracku na starost?

Víceméně celé poskládání tracku – od selekce zvuků, kompozice, nazvučení a podobně. Mojí úlohou je taky všechno dobře nahrát, což v mém případě znamená na mikrofon za deset tisíc ve velice podomácku vytvořené akustické stěně. Často se i podílím na vymýšlení vokálových vrstev.

Když je nahráno, musím všechno protřídit a pečlivě namixovat, což je taková alfa omega celého tracku. Pokud je to smíchané nepřesně, může track ve výsledku znít dost špatně. Často to pak člověk poslouchá na více zařízeních, aby to všude znělo perfektně.

Hudba je jenom tvoje hobby. Zvládáš full-time tvorbu společně s povinnostmi?

Musím říct, že někdy je to hodně náročné. Z mého pohledu je hudba věc číslo jedna, jak z hlediska tvorby, tak čistého fanouškovství. Asi bych se na ostatní věci klidně vykašlal, protože jsem při hudební tvorbě ve svém živlu. Když jsem ve škole nebo práci, tak na hudbu pořád myslím. Často se snažím třeba i ve volné chvíli dělat beaty jen na sluchátkách, aby to nestálo.

Nicméně se to nějak kombinovat dá, ale člověk musí občas oželet věci, co dělají ostatní, protože všechen volný čas zabere tvorba. Bohužel se mi ještě nenaskytla příležitost staré věci hodit za hlavu a stát se full-time producentem. Do budoucna z toho ale plánuji zkusit udělat nějakou menší kariéru.

Poslední dobou koncertuješ taky s Phillipskim a Gestem, jak k tomu došlo?

Po albu s Péťou jsem si dal takovou menší pauzu, hodně jsem zvučil a prodával beaty na internetu. Pak mě ale po jednom koncertu oslovili právě Philipski a Gesto, rapeři z Prahy. Líbil se jim můj styl a navrhli, abychom spojili síly. Prapůvodně to mysleli jen na DJing, pár koncertů jsem s nimi tedy odjel, ale po čase to přerostlo i do nějakých projektů. Konkrétně s Philipskim teď děláme na albu, které by mělo mísit boombapové a newschoolové prvky – oba tomu rádi říkáme „boomtrap“. Oba máme rádi jak starou rapovou školu, tak i tu novou, takže je to takový experiment. Ale obecně je s těmahle klukama úplně jiná energie než s Péťou, s ním dělám věci často smutné a ponuré, zatímco tohle je celé hodně up.