Ještě donedávna byli hudební fanoušci nuceni kupovat si alba ve fyzické podobě nebo na platformě, jako je například iTunes, popřípadě riskovat zahlcení svého počítače viry prostřednictvím nelegálního stahování hudby. Možnost streamování ale nastavený systém výrazně narušila. Nenávratné změny zasáhly jak posluchače, tak autory.

Můžeme konstatovat, že tato streamovací platforma posunula hudební průmysl správným směrem? Jakým způsobem se její využívání dotýká produkce méně známých tuzemských kapel či zpěváků? Pojďme si prostřednictvím tohoto článku přiblížit příklady některých inovací, které Spotify za dobu své existence přineslo a jaké výhody či nevýhody může poskytnout začínajícím umělcům.

Photo by sgcdesignco on Unsplash

Konec pirátství?

Pirátství v hudbě bylo na počátku 21.století na svém vrcholu. Stahování písniček oblíbených muzikantů z webových stránek a jejich následné vkládání do mobilů nebo MP3 přehrávačů se v té době stalo ve společnosti běžnou praxí. Z pohledu muzikantů a hudebních vydavatelství to byla jednoznačně katastrofa, která se téměř nikterak nedala regulovat a za několik krátkých let znamenala ztrátu miliard dolarů. Méně známých umělců se následky pirátství dotkly charakterově odlišným způsobem a v mnohem menším měřítku.

Pro takové muzikanty mohl prodej hudebních nosičů představovat důležitý pilíř, například pro financování pronájem studia/zkušebny, doprovodné kapely nebo výroby reklamních předmětů. Zároveň však tito umělci neměli v hudebním průmyslu dostatečný dosah, čili bylo poměrně obtížné na internetu pirátské kopie jejich hudby dohledat.

Photo by sgcdesignco on Unsplash

Vývojáři Spotify prostřednictvím veřejných průzkumů zjistili, že běžní uživatelé spíše zaplatí menší částku měsíčně za velkou hudební bank než za jednotlivá alba či skladby. Nově vznikající platforma tedy musela být postavena právě na tomto konceptu. Výsledky předčily očekávání a pouze mezi lety 2013 a 2018 kleslo množství nelegálního stahování hudby z 18 % na 10 %.

Ze života umělců…

S výhodami, které Spotify spotřebitelům nabízí se mnoho z nás setkává každý den. Věřím, že tedy není z tohoto důvodu nutné se čistě uživatelským rozhraním dále zaobírat.

Pohled muzikantů se pochopitelně od toho uživatelského výrazně liší. Vznik Spotify je dodnes poměrně kontroverzní téma a v hudební komunitě se vedou dlouhé debaty o tom, zda bylo vůbec správné začít hudbu takto monetizovat. Za poslechy na streamovacích platformách umělci dostávají jen nepatrný zlomek z toho, co by potenciálně vydělali na fyzických nosičích. Tento problém se někteří umělci snaží řešit vydáváním kratších písniček, nebo upřednostňováním kvantity před kvalitou. Obecně by ovšem daný umělec musel mít na streamovacích platformách statisíce poslechů, aby na odměnách (tzv. tantiémách) skutečně vydělal. Pro představu: za jedno přehrání písničky přes službu Spotify jde umělci v přepočtu 0,07 Kč. Ceny za přehrání se na streamovacích platformách liší, ale pouze v rámci desetin haléřů.

Photo by Pankaj Patel on Unsplash

Nedá se však říct, že by vznik Spotify přinesl hudebníkům pouze negativa. Před příchodem streamovacích platforem existovala mezi umělci a jejich posluchači pomyslná bariéra. Fanoušci navštěvovali koncerty, poslouchali alba, ale tím tato komunikace v podstatě končila. Až existence Spotify hudebníky a fanoušky sblížila, když umožnila sdílet krátká videa. Tato možnost je samozřejmě bezprostředně spojena se sociálními sítěmi, které se streamovacími platformami fungují ruku v ruce. Muzikanti mohou snadno promlouvat ke svým fanouškům a sdílet s nimi aktuality ze svého osobního života, což vytváří jedinečné spojení, které dříve možné nebylo.   

Další nespornou výhodou pro méně známé hudebníky může být tzv. playlisting. V rámci Spotify funguje řada týmů, které se starají o vybírání písniček do playlistů. Mezi uživateli jsou velmi populární a umístění do těchto seznamů může způsobit, že se skladba přes noc stane virální. Přesně tímto konkrétním způsobem se proslavila zpěvačka Lorde nebo kapela Glass Animals. Pokud má tedy i začínající umělec schopného produkčního, který je schopen playlisting řídit, je zcela reálná možnost, že se skladba může objevit v některém z oblíbených seznamů, jako je například New Music Friday.

Photo by Iggy Pacanowski on Unsplash

Nová doba, nové možnosti

Ať se to hudební scéně líbí či ne, nástup streamovacích služeb nenávratně hudební byznys proměnil. Z hlediska běžných uživatelů se jednoznačně jedná o krok vpřed. Za nízký měsíční poplatek mohou zcela neomezeně v rámci služby Spotify poslouchat téměř veškerou hudbu světa, vytvářet si vlastní seznamy oblíbených skladeb nebo objevovat neznámé umělce skrz navržené playlisty.

Na jednu stranu služby streamování hudby nabízí méně známým muzikantům možnost přiblížit se svému publiku, nebo ho skrz playlisting rozšířit. Na stranu druhou mají mnohem větší konkurenci a je na ně v tomto ohledu vyvíjen tlak, aby zůstali relevantní a drželi se aktuálních trendů. Pokud v tomto postupu vytrvají, mohou jednoznačně zajistit, aby na jejich koncerty pravidelně chodili diváci, což, oproti době před Spotify, nyní představuje jejich hlavní finanční příjem.