Hrozně mě fascinuje vaše značka. Představovala bych si barter. Jakože zadarmo. Za 25 Kč nasdílím váš profil ve stories. A to vás jako musím sledovat???? Lidská kreativita nezná mezí. Co je to internetové žebráctví? Je morální vysmívat se naivním maminkám? A existuje podobný fenomén i v zahraničí? V prvním díle série #FollowFriday rozebírající zajímavé účty na sociálních sítích nabídneme rozhovor s autorkou instagramového projektu @mamzajemospolupraci, který shromažďuje kvalitní výběr z hroznů československé neomalenosti.
Instagram a sociální sítě jsou součástí našich každodenních životů. Co si ale můžeme představit pod pojmem instagramové žebráctví, který používáte?
Bezhlavé posílání žádostí o spolupráci, kdy dotyční chválí "produkty" - to slovo používají opravdu velmi často, protože tím vytvoří univerzální poptávku, kterou pak neváhají rozesílat na všechny strany. Ať už se jedná o restaurace, maloobchodníky nebo rukodělné výrobky. U žebrajících maminek bývá specialitou zmínka o dětech, osobně mi to evokuje pouliční žebračky s malým dítětem v náručí. Pokud nedokážou personalizovat ani úvodní zprávu, jak by asi vypadala realizace spolupráce? Fotky kosmetických lahviček naházených na sepraném povlečení z řetězce žádné firmě zákazníky nepřivedou.
Jedná se pouze o československý fenomén, nebo se podobné pokusy o získání produktů zdarma objevují i v zahraničí?
Tento zvláštní trend je celosvětový a dost často na zahraničních IG účtech narážím na parodie tohoto chování. I v zahraničí by někteří rádi zaplatili v kavárně fotkou na instagramu. Problém je, že dneska dělají reklamu všichni na všechno a zlatá éra pár vyvolených, skutečně udávajících trendy, je dávno pryč.
Jaký impuls stál před dvěma lety za založením profilu? Měla jste nějaký konkrétní plán a ideu?
Rok práce jako community manager. Žádosti o spolupráce jsem denně přehazovala vidlema, velmi často nedávaly žádný smysl a už vůbec nemohla být řeč o spolupráci, která je prospěšná všem zúčastněným. Jsem zákazník, dejte mi to zadarmo, nasdílím vás na sítích. Frustraci jsem soukromě sdílela s kolegyněmi a zjistila, že se s tím setkáváme všechny, ať už spravujeme IG účet komukoliv. Stránku jsem zakládala spíš pro pobavení možná pár desítek lidí z oboru. Krátce nato se vesmír zachvěl a během čtvrt roku stránka nasbírala třicet tisíc sledujících z Česka i sousedního Slovenska. Dosahy jsou ještě daleko větší, než počet sledujících, což je pro mě velké překvapení a jsem moc ráda, že se publikum baví a debatuje.
Jak tyto úlovky získáváte? Posílají vám je značky samy od sebe? A jak řešíte etickou stránku věci?
Zpočátku jsem lovila ze zdrojů svých a od blízkých přátel z oboru, vše pod přísahou mlčenlivosti, samozřejmě. Po krátké době se začaly firmy ozývat samy, některé mě zásobují dlouhodobě a opravdu bohatě. Občas se ozve i nějaký živnostník a je tak vytočený drzostí žadatelů, že by nejraději dotyčného pověsil na pranýř i se jménem, což samozřejmě není možné. Tu a tam přistane nějaká nešikovně formulovaná žádost i od známých osobností. Musím říct, že u stránky se bavím často i já sama. Ač musím smutně podotknout, že už delší dobu mi se správou pomáhá kolegyně, protože v posledních měsících svou energii soustředím na jiný projekt.
Nyní váš profil sleduje skoro 35 tisíc lidí, máte s ním nějaké další plány? Napadá mě například dnes celkem oblíbené knižní vydání příspěvků.
Obávám se, že tento typ literatury by si každý přečetl jen jednou a v polici by zaujala čestné místo vrchního lapače prachu. Dosahy na účtu jsou opravdu krásné a je dost možné, že ho brzy budu využívat i jako reklamní plochu. Dnes už nikomu nepřijde zvláštní, že tvůrcům za jejich obsah platíme a pokud je obsah zdarma, produktem je právě publikum. IG stránka oslavila druhé narozeniny, v tomhle věku už by si mohla nějakou kačku umět vydělat. Pár nabídek v minulosti přišlo, bohužel jsme se zadavateli nepřišli na ideální formu, která by do charakteru stránky zapadla. Ale všechno má svůj čas.
Nehrozí, že vám časem dojde materiál? Nebo je podobných lidí bez zábran stále dost a dost?
Materiálu je stále dost, i když díky dlouhodobé osvětě mám z mnoha míst zpětnou vazbu, že množství žádostí o spolupráce klesá. Instagram je místo neomezených možností, v oblasti propagace tam mnohdy nefungují ani mantinely nastavené samotnou legislativou. Je až fascinující, že lidi si stále nakupují sledující, kteří jim dodávají k podobnému žebrání kuráž. Přitom odhalit nakoupené účty je dnes i pro laika otázkou dvaceti vteřin, a to i v případě falešných českých účtů. Zlatá éra influencerů "z ulice" se ale chýlí ke konci. Firmy už nerozdávají produkty bezhlavě a trendem se stává konečně to, co považuju za morálně správné - upozorňovat na důležitá témata a rozdmýchávat společenské diskuze. Přeprodeje čínských mixérů a levných džínů se slevovým kódíkem už jsou znakem převážně trashfluencerů..
Týkají se tyto zkušenosti všech firem bez rozdílu? Nebo mají barteroví lovci na některé počíháno více než na jiné?
Největšími lovci jsou dlouhodobě maminky na mateřské, které si čísla uměle zvyšují v tzv. lajkovacích skupinách. Velitelky skupin utvoří partu, kde každý musí sledovat a lajkovat každého. Holkám během týdne klesnou organické dosahy téměř na nulu, protože instagram tyto praktiky zná a zakazuje. Ani to jim ale nebrání psát firmám, že mají patnáct tisíc sledujících a velký zájem o produkty. Berou všechno, kočárky, kousátka, příkrmy... Neumí nabídnout nic kromě fotek svých dětí na instagramu. Představte si, že se chcete soustředit na práci a každých pět minut někdo klepe na dveře s podobnou žádostí, na kterou musíte zareagovat a ještě k tomu slušně. Čas vyhrazený pro platící zákazníky potom horko těžko naháníte, zatímco maminky pokorně plní povely velitelek skupin a čísla jim naoko narůstají. Blázinec.
Nějak se ale noví a menší influenceři ke značkám dostat musí, a zástupy těchto často až směšných uchazečů jim jejich snahu příliš neusnadňují. Jak by se tedy měl takový seriózní zájemce o spolupráci zachovat?
Skvělá otázka a díky za ni! Toto nádherně popsala Michelle Losekoot v článku, který máme v highlights na profilu. Nejde o počet sledujících, jsou to námluvy a musíte firmu přesvědčit. Spolupráce má být oboustranně výhodná, co nabídnete značce? Neexistuje nic jako začínající influencer, buď máte na sítích vliv nebo ne. "Začínám s ovlivňováním lidí"... to zní dost divně, žejo? I s malými dosahy můžete dodat firmě články na firemní blog, nafotit jim produkty v zajímavém prostředí... A sdílení na IG může být jen třešničkou na dortu. Pokud chcete spolupráci jen skrz svůj Instáč, popište vaše publikum, ofoťte dosahy, napište firmě, proč ji máte rádi a proč má mít ráda ona vás. Hlavně neposílejte stejně znějící zprávu dvaceti různým firmám, nikdy nevíte, kdo které účty spravuje a s kým sedí v kanclu. A taky pak těžko dohledáte člověka, kterému vyhubujete za to, že vaše žádost se objevila u nás na IG :)