Pouhý tři čtvrtě rok stačil Jakubovi Steklému (Stejk) a Martinu Molnárovi k cestě z nuly na druhou příčku ankety Podcast roku. Hypecast si své diváky získal díky uvolněné atmosféře, osobitému humoru a zajímavému výběru hostů. Jak se jednomu z největších českých youtuberů a jednomu talentovanému fotografovi a cestovateli povedlo vybudovat druhý nejúspěšnější podcast? Čím se chtěli kluci odlišit a jak těžké je shánět hosty?
Na úvod bych se zaměřila na úplný začátek, tedy vznik celého podcastu. Jak vás to vůbec napadlo? A proč zrovna vy dva?
Martin: Já jsem ten nápad začít podcast nosil v hlavě už delší dobu. A věděl jsem, že bych ho nechtěl dělat s nikým jiným než s Kubou. Známe se už pár let a tak jsem se ho jednoho dne prostě rozhodl kontaktovat a řekl mu: „Hele, mám takovou vizi.“ A představil mu svůj koncept. I když byl Kuba lehce skeptický, tak do toho se mnou nakonec šel. Vybudovali jsme studio a pak už nám nic nebránilo začít!
Stejk: Hned po domluvě jsme začali realizovat všechno potřebné. To znamená, že někdy na přelomu května a června jsme začali vybírat studio. Měli jsme nějaké určité specifikace, které jsme chtěli, aby splňovalo. A nakonec jsme zůstali hned v druhé místnosti, kterou jsme si jeli prohlédnout. V průběhu léta jsme to pak nějak postupně budovavali a na začátku září loňského roku jsme začali.
Ten český podcastový rybníček už byl tou dobou dost plný. Bylo něco konkrétního, čím jste se chtěli odlišit?
Martin: My jsme si to specifikovali už na začátku, když jsem ten nápad Kubovi představoval. Na tematiku se mě samozřejmě hned ptal a já odpověděl jednoduše: „Všechny témata.“ Nechtěl jsem se limitovat nějakým specifickým žánrem. Chtěl jsem, ať tam máme veškerý témata, ať už zábavu – herce, zpěváky, sportovce, ale i ty vážnější témata – od zdravotníků, lidí, co si prošli nějakou těžkou situací, po třeba psychology… Aby si nás mohl pustit jak patnáctiletej kluk, tak i sedmdesátiletej pán. Ať jsme pro širokou masu lidí.
Co všechno musí člověk udělat a zařídit, když si chce založit podcast?
Martin: Co se týče podcastu, tak určitě záleží na formě. Pokud ho nechcete publikovat i na YouTube a držet si ho čistě jen zvukově, tak to si může tvořit každý sám doma. Vezmete si kvalitní mikrofon, protože zvuk je základ, a můžete rovnou nahrávat.
Stejk: Pokud ale máte v plánu podcast i natáčet, tak je mimo jiné důležité si říct, jestli si chcete pronajímat nějaký hotový studio, anebo si chcete vybudovat něco svýho. To druhé je logicky o něco náročnější. No a jako poslední věc, kterou by si měl každý rozmyslet, je vlastní téma. Definovat si druh podcastu – jestli tam chcete být sám nebo s někým, jestli si tam chcete zvát hosty, nebo si třeba povídat s kamarádem o tom, jak hrála Sparta minulej zápas. Je to hodně individuální a těch podcastů je tak velká škála, takže si každý něco vybere.
Když koukám na seznam hostů, tak to máte opravdu různorodé. Podle čeho je vybíráte? Jdete hlavně po influencerech a mediálně známých lidech, nebo zkoušíte i nějaké méně známé zajímavé hosty?
Stejk: V tuhle chvíli máme v podcastu spíš známější tváře. Zatím to nemáme koncipované tak, že bychom si sem zvali někoho, koho nikdo nezná, ale zato má zajímavou práci, to dělají i jiní podcasteři. Teď jsme se vybrali tímhle směrem, což jsou celebrity a známější osobnosti. Ale pořád platí, že ze všech různých odvětví.
Ale z těch nějakých 42 rozhovorů tam máte opravdu málo žen. Čím to je? Je těžší je sehnat nebo spíš úplně nesedí do vaší koncepce pokecu mezi chlapama?
Stejk: Já vlastně nevím, asi děláme něco špatně (smích). Nevím proč jich je tak málo. Měli jsme tam vlastně více méně jenom dvě holky jako sólo hosty, a to byla pornoherečka a OnlyFans modelka (smích).
Martin: Určitě máme v plánu do budoucna zvát i různé herečky, sportovkyně, máme domluvené i holky z Opravdových zločinů. Asi jsme se zatím pohybovali tematicky tam, kde se nám hodilo pozvat hlavně muže.
Stejk: Jojo. Navíc, jak jsme hodně točili s klukama, tak ti nám zase dali kontakt na jiný kluky. Tak se to trochu zacyklilo (smích).
Jak težké je vymýšlet a shánět hosty obecně?
Stejk: Záleží hodně na období. Třeba teď přes léto věřím, že to bude složitější, protože mají všichni dovolenou. Ale v průběhu roku to zatím bylo dobré. My to máme koncipované tak, že zveme jak lidi z internetu, tak lidi z televize. A na ty z internetu mám logicky lepší vazby, znám je třeba osobně, tak to je zase takový lepší, je to takový bonus. Snažíme se to každopádně nějak mixovat.
Jak často nahráváte? Studio máte v Pardubicích, Martin je z Olomouce, jak se vám tohle daří plánovat?
Martin: Časově to zvládáme super, většinou natáčíme jednou týdně, takže mně to dojíždění vůbec nevadí. Je to nějakých 170 km, to jsou dvě hodiny pro mě v autě tam a zpátky, žádná hrůza. Jinak prakticky to funguje tak, že si pár dnů předtím děláme nějakou přípravu a rešerši, a tady si jenom projdeme otázky. Zfinalizujeme scénář a jdeme na to.
Který z rozhovorů byl nejúspěšnější, co se týče počtu poslechů, ať už na YouTube nebo na Spotify?
Stejk: My máme jako hlavní kanál YouTube, Spotify je až za ním. Nahráváme podcast i na další služby, tyhle dvě jsou ale nejnavštěvovanější. Když vezmu Spotify, tak tam je nejposlouchanější MenT, ale myslím si, že nebude trvat dlouho a přeskočí ho Ondra Sokol. A ohledně YouTube, tak tam to jsou primárně influenceři. To znamená Tary, Ment, ale taky chlapi jako Bohdan Tůma a Tomáš Magnusek.
Který z rozhovorů jste si užili nejvíc?
Martin: Těch rozhovorů, které nás bavily, bylo opravdu hodně. Takže pokud mám něco vyzdvihnout, tak to jsou rozhovory, které byly extrémní sranda. Takže Bohdan Tůma a Olda Hajlich, Michal Holán a Jindra Žampa, Eddie Stoilow, Ondra Sokol, Ondra Novotný... Je těžké si vybrat jednu z těch epizod, které jsme natočili. Všechny hosty jsme si zvali tak, aby nás to bavilo, takže za mě většina z nich.
Stejk: Je to tak, neměli jsme vyloženě podcast, kde bychom byli smutný nebo zklamaný z toho, že tady máme nějakýho hosta. My nemáme žádnou produkční, hosty si hledáme sami, takže si vždycky vybíráme hosty, se kterými se chceme pobavit. Proto si myslím, že nás bavili opravdu všichni. Kdybych měl ale někoho konkrétně vypíchnout, tak to jsou určitě dabéři obecně. To je prostě specifická sorta lidí (smích).
Máte nějaký vyložený trapas spojený s hype castem?
Stejk: Jediný takový trapas, na který si vzpomínám, je, když jsme měli hosta Hynka Čermáka. A já měl furt v hlavě Karla Hynka Máchu. Takže jsem měl neskutečný nutkání říkat Hynku Čermákovi „Karle“. Několikrát jsem to řekl i ve vlogu a pak jsem si na to dával extrémní pozor. Ale i tak jsem mu v podcastu jednou řekl „Karle“.
Aktuálně vydáváte díly dvakrát týdně, jeden rozhovor a jeden sólo podcast jako takový pokec mezi vámi dvěma. Dá se tohle tempo udržet i do budoucna?
Stejk: Nedá. Od prázdnin budeme vycházet už jen s jedním dílem týdně, a to už budou jenom hosti. Tohle pondělí (3. července) bude možná poslední díl toho klasického pokecu.
Martin: Je to kvůli tomu, že je to pro nás prostě časově extrémně náročný. Ono se to nezdá, ale když natáčíme s hostem, tak se nám ty díly protahují čím dál tím víc. Už jsme se v tom trochu naučili chodit, vymýšlíme víc a víc otázek, snažíme se z každého tématu vymačkat maximum. Dostali jsme se i na dvě hodiny. A to je jenom hlavní část. Plus je ještě bonusová, takže to natáčení s jedním hostem nám zabere tři hodiny. A když natáčíme celý den, tak dáme dva, max tři hosty, a to je prostě devět hodin v kuse natáčení. A dělali jsme to tak, že jsme měli většinu dva dny v kuse natáčení, kde jsme měli dva hosty, only boys, další den dvě only boys a jednoho hosta, ale člověk si nedokáže předtočit až tak moc dopředu. To bychom pak museli dělat jenom podcast, Kuba by nemohl dělat svoje videa, já bych nemohl fotit a cestovat a dělat svoji práci. Museli jsme to tím pádem omezit, protože v tomhle formátu by to bylo dlouhodobě neudržitelné.
Co vše navíc nabízíte platícím divákům v rámci bonusových epizod?
Stejk: V bonusových epizodách se diváci dozvědí něco peprnějšího o hostech, osobně mi přijde, že na Herohero se hosté už prostě víc otevřou. Během té hlavní epizody si na sebe zvykáme. Ale v momentě, kdy začneme točit tu bonusovou část, tak už jsme všichni uvolnění. A tam už na sebe prásknou i to, co by třeba normálně nepráskli, a člověk se hlavně dozví zase něco dalšího.
To znamená, že některý ty bonusy mají třeba i hodinu. Většinou se je snažíme držet na 30–40 minutách, což je stopáž mnoha klasických podcastů. Takže my na Herohero divákům prakticky naservírujeme díl navíc. Plus všechny díly tam jsou o několik dní dříve a fanoušci mají možnost vymyslet si otázky na naše hosty a my jim je pak předáme.
Po tři čtvrtě roce vydávání se vám povedlo vyhrát v anketě podcast roku kategorii zábava a celkově jste se umístili druzí. Čekali jste takový hype?
Stejk: (smích) Nečekal jsem, že to bude až takový hype. Ale samozřejmě tím, že už mám za sebou jedenáct let na YouTube, kde jsem něco vybudoval, jsem počítal, že to dokážu v podcastech nějak zúročit. Ale nečekal jsem to teda až takhle moc. To mě upřímně překvapilo, ta sledovanost u některých dílů je často větší než u mých videí. To jsem třeba nečekal vůbec. Takže je to fajn, je to super a věřím, že budu mluvit za Martina, když řeknu, že výhry těch cen si moc vážíme, protože to znamená, že se lidem naše tvorba líbí. A má to tím pádem nějaký smysl...
Děláte si zálusk i na nějakou další cenu?
Martin: Rozhodně máme v plánu sesadit holky z Opravdových zločinů z trůnu! (smích) Ne, každopádně teď máme za cíl uspět na Křišťálové lupě. Ideálně samozřejmě na prvním místě! (smích)