V poslední době se s technologiemi poháněnými umělou inteligencí doslova roztrhl pytel. Jinak tomu není ani v případě hudebního průmyslu. S rychlým pokrokem se AI stává stále důležitějším nástrojem pro tvorbu, produkci a distribuci hudby. Její služby jsou navíc dostupné téměř komukoli, kdo má internetové připojení. V mnoha ohledech lze říct, že AI přináší rozmanitou škálu možností a spolupráce s ní může mít velký potenciál. Jak se ale situace může dál vyvíjet? Bude svět za pár let vůbec potřebovat hudební skladatele či producenty?
Život s AI
Není pochyb o tom, že umělá inteligence změnila způsob, jakým hudební průmysl funguje. AI algoritmy jsou schopny analyzovat a klasifikovat obrovská množství hudebních dat rychleji a přesněji než lidé. Spousta z nás se s AI setkává už léta, aniž by si to uvědomovala, například na streamingových platformách. AI umožňuje vytvářet personalizované playlisty nebo doporučovat novou hudbu na základě preferencí posluchačů. Sami umělci ji do nedávna využívali především k identifikaci trendů či předpovídání úspěchu jejich skladeb. V těchto případech představuje AI pouze pomocný nástroj, který urychluje posluchači či umělci práci a není v tom žádná kreativní invence.
Jednoduché zneužití
Odlišným případem je pak generování hudby samotné. Nové algoritmy jsou totiž schopny vytvářet originální melodie, harmonie a dokonce i texty písní a zatím neexistují žádné regulace, které by například zabránily ve vydávání těchto „umělých“ uměleckých děl za vlastní. Samozřejmě, že umělci, kteří mají alespoň trochu sebereflexe, využívají AI pouze k inspiraci, objevování nových hudebních cest či jako doplnění jejich autorské tvorby. Například Paul McCartney bude vydávat písničku Now and Then kapely The Beatles po více než 30 letech a AI využije, aby „oživil“ hlas Johna Lennona. Momentální situace ovšem nabízí v podstatě komukoliv, aby vygeneroval celé album během jednoho odpoledne a zapsal ho na autorský svaz jako své vlastní.
Bez lidí to nepůjde
Navzdory svým nezpochybnitelným přínosům AI v hudebním průmyslu také vyvolává obavy ohledně lidského faktoru a kreativity. Lidé se obávají, že s rozvojem AI budou především producenti, skladatelé či zvukoví inženýři úplně nahrazeni stroji a umělecký proces se stane sterilním. Lidský faktor je ovšem něco, co se nahradit nedá. Koneckonců, hudba je vyjádřením emocí a uměleckého výrazu, což jsou oblasti, kde lidský intelekt a kreativita vynikají. Spolupráce mezi umělou inteligencí a hudebními tvůrci by mohla vést k vzniku zcela nových hudebních stylů, které kombinují technologický potenciál s lidským uměleckým vlivem.
Ve výsledku se vývoj umělé inteligence v hudebním průmyslu neobejde bez diskuzí a kontroverzí. Je jen na nás, jak se postavíme k jejím přínosům, aniž bychom zapomněli na lidský vliv. Pouze tak můžeme zajistit, že si hudební průmysl zachová svou uměleckost a dynamičnost.
