Před půl rokem jsi v hodně osobním live streamu ukázala světu něco, co jsi předtím hodně dlouho schovávala, a to vitiligo. Jak vlastně probíhal proces rozhodování, jak a kdy s tím vyjít mezi fanoušky?

Ono ať už se taková zpověď týká čehokoliv, tak nikdy není úplně snadná a příjemná. Člověk se obnažuje, a v tomhle případě doslova, před celým internetem. A neví, jaká ho čeká reakce. Stream ohledně vitiliga se ale naštěstí sešel s obrovskou vlnou pochopení a lásky, za což jsem strašně moc vděčná. Pro mě potom byla ta situace samozřejmě mnohem jednodušší.

Když jsem se rozhodovala, jestli s tím jít ven, tak jsem spíš váhala nad formou, jak to co nejlíp podat po tak dlouhý době skrývání. Protože jedinej důvod, proč jsem to zakrývala, bylo, že jsem se nechtěla s nikým dělit o takhle osobní a traumatizující věc. Já si myslím, že do toho tehdy ani nikomu nic nebylo. Ale pak už mi to začalo být vyloženě fyzicky nepříjemný, pořád jsem musela něco maskovat. No a najednou jsem neviděla důvod zakrývat něco, co je mou součástí. Teď už jsem s tím úplně srovnaná. Bylo to těžký a emotivní, ale jsem ráda, že to všechno bylo přesně takhle. A neměnila bych ani formu. Ono je nakonec vždycky všechno tak, jak má.

Veronica Biasiol, autor: Martin Pibyl

Vnímáš nějaký rozdíl ve svém životě po tom, co jsi ho přestala skrývat? Změnil se kromě všeho ostatního i třeba tvůj přístup k tvoření obsahu?

Já jsem si hlavně ušetřila strašně moc času a strašně moc stresu, že to někdo odhalí. Každé natáčení je teď pro mě mnohem snazší, protože mu nemusí předcházet dlouhá příprava. Nemusím se tolik hlídat, ulevilo se mi. Takže rozhodně, můj je život před a po je v tomhle slova smyslu hodně jinačí, protože jeho podstatná část je právě natáčení a to, jak vypadám.

Video ohledně vitiliga ale nebylo jediné s opravdu intimní osobní zpovědí. Přibližně před měsícem ses rozhodla otevřeně promluvit o problémech ve vašem vztahu s Bárou. Bylo těžké k takhle osobním veřejným vystoupením sebrat odvahu?

Já jsem cítila, že to je něco, co musím udělat, abych mohla jít do nové fáze vztahu s čistým štítem. Dost mě to tížilo. Myslím si, že na vycházení s tímhle na veřejnost není nikdy správný čas a rozpoložení, protože jsem věděla, že tím ublížím ještě víc. Samozřejmě nejenom svojí partnerce, ale možná i některým lidem, kteří ve mě věřili, ale i sobě, protože jsem věděla, že mi to určitě uškodí. Já jsem to ale brala svým způsobem jako gesto pro Báru. Že to myslím vážně, že bych to určitě nebyla schopná udělat znova, že se vážně kaju a že mi to je upřímně líto. A abychom neukazovali jen to pěkný, ale že selhání se prostě v životě bohužel dějou.

Rozhodně, větší nebo menší problémy potkávají prakticky úplně všechny páry. Do těch vašich je ale chtě nechtě zainteresovaná velká část společnosti. Každý má potřebu soudit a komentovat – jak se v tomhle prostředí dají problémy ve vztahu vůbec řešit?

No velmi špatně. Jak jsem říkala už u vitiliga, obnažovat se na internetu je prostě vždycky nepříjemný a nikdy se člověk nesetká se stoprocentní podporou. A u tohohle tématu jsem opravdu nečekala, že se mě někdo zastane, naopak. Přišla mi ale i velká spousta zpráv, ať už od lidí, kteří byli v mojí situaci, nebo na opačné straně, kteří měli potřebu tuhle moji upřímnost ocenit. Je to život a nikdo nejsme dokonalej.

Každopádně řešení tohohle problému by to bylo citlivý, i kdybychom ho řešily jenom my dvě samy. Ale najednou do toho má každej potřebu rejt, je to šílený, ale je to prostě daň za to, co děláme a že jsme vidět. A já to na jednu stranu chápu, protože do takhle citlivý věci se strašně snadno strefuje. Na druhou stranu si myslím, že bychom byli všichni šťastnější, kdybychom řešili sami sebe a svoje problémy.

Veronica Biasiol, autor: Martin Pibyl

Jak říkáš, jsou lidi, kteří tvoji zpověď přijali celkem s pochopením. Jsou tady ale i více či méně veřejně známé osobnosti, které si to vzaly za své téma a snaží si na vašich problémech honit sledovanost. Jak se vypořádáváš nebo vypořádáváte s tímhle?

Tohle jde velmi špatně především ve chvíli, kdy to udělají lidi, který do tý doby berete jako své přátelé. Jsou tu lidi, které jste třeba do týhle chvíle podporovali, a najednou vůbec nevíte, proč jim vaše shazování stálo za předplatitele na HeroHero nebo za nějaký zhlédnutí. Tohle je něco, co já sama nedokážu pochopit, protože bych to nikdy neudělala, neumím si to představit. Ale chápu, že někdo prostě bere vztahy s ostatními čistě jako byznys. Ve chvíli, kdy člověk vypustí něco takovýho na internet, tak se z toho automaticky stane téma. Ale jestli se na tom rozhodne někdo vyloženě svézt, tak to já už bohužel neovlivním. Pro mě je to prostě měřítko toho, kdo je se mnou nejenom v dobrým, ale i v tom zlým.

Ty jsi v tom videu, kde jsi otevřeně mluvila o udržování paralelního vztahu, zmínila taky to, že sis tím řešila nějaké konkrétní problémy ve vztahu s Bárou. Řešila bys ty problémy teď nějak jinak?

Rozhodně. Celkově teď všechno řešíme úplně jinak. A mně se ukázala úplně jiná stránka vztahu, kterou jsem doteď nikdy nezažila, a to ani s bývalými partnery. Všechny moje ostatní vztahy byly na dálku a tam si všechen čas s partnerem chcete co nejvíc užít. Nekomunikuje ty špatný věci. Vztah s Bárou je taky můj první se ženou, takže je mnohem víc o komunikaci a emocích. A v druhé řadě je to taky první vztah, kde se učím poznávat sama sebe a to, jak by se měl člověk ve vztahu chovat a jak by měl komunikovat. Když mi něco vadí, tak to nepřejít, ale řešit to rovnou, i když to občas bolí. Je to o kompromisech.

Veronica Biasiol, autor: Martin Pibyl

Původně to vypadalo, že váš vztah končí, každá jste si dokonce hledala nové bydlení. Kdy sis uvědomila, že se rozcházet nechceš a že bys stála o záchranu vztahu?

Když jsem se vrátila z Ameriky. Jela jsem si tam vyčistit hlavu s tím, že potřebuju zažívat věci sama. A jak jsem tam tak sama byla, tak to sice bylo všechno objektivně fajn, ale došlo mi, že si to vůbec neužívám. Že bych chtěla vedle sebe Báru. Ono být sám je úplně nejjednodušší, ale možnost sdílet všechno to krásný v životě s někým, koho milujete, za ty komplikace fakt stojí.

Jak se vlastně ty osobně srovnáváš s tímhle životním přešlapem? Je něco, co sis díky tomu třeba uvědomila sama o sobě?

Strašně moc. Úplně stěžejní je pro mě v tomhle pokora. Já se teď učím žít v pokoře, učím se, že věci nejsou jenom o mně a že člověk nemůže chtít mít všechno. Může chtít mít víc, ale rozhodně ne všechno. Taková ta nenasytnost a sobectví, to jsou prostě špatný vlastnosti. Mně skrze tohle všechno došlo, jak jsem si neuvědomovala, že jsem byla prostě a jednoduše sobecká. A pak najednou dostanete obrovskou karmickou facku, která vás má probrat. A rozhodně jsem si ji zasloužila.

Co je teď pro tebe největší výzva? Je něco, čemu se teď raději vyhýbáš, nebo na co se naopak mnohem více zaměřuješ?

Já se ničemu nevyhýbám, nejsem člověk, který by se něčemu vyhýbal. Naopak, snažím se ještě víc pracovat, protože práce mi vždycky přinášela dobrou energii a radost. A hlavně chci do toho vztahu dát všechno to, co jsem zanedbávala, protože si to Bára zaslouží.

Plánujete svůj vztah nějak dál posouvat?

Nemáme žádný velký milníky. Zažíváme teď hrozně hezkej čas díky tomu, že se na nás snažíme pracovat od znova, takže jsme vlastně úplně na začátku vztahu. Chodíme na rande a do kina, do letního kina, začínáme úplně nanovo.